AESTHETICS · 03/2026
Krok za krokem
MUDr. Patrik Gabriš se specializuje na injekční metody a se svým kolegou a manažerem Mgr. Davidem Biskem staví 21 Clinic na přirozených výsledcích. V rozhovoru vysvětluje, proč k estetické medicíně dnes míří stále více mužů, jak rozeznat důvěryhodného lékaře od instagramové reklamy a proč je postupná změna lepší než razantní zásah do obličeje.

V rámci Aesthetic Awards jste obdržel titul Objev roku 2025. Co pro vás ocenění znamená?
Byl jsem strašně mile překvapený a velmi mě to potěšilo. Do toho, co děláme, vkládáme spoustu energie, času i úsilí, takže bylo hezké vidět, že si toho někdo všiml a ocenil to. Beru to jako určité zadostiučinění – a i když jsem sice Objev roku já, rozhodně za tím není jen jeden člověk, ale celý tým, který na klinice pracuje.
Co vás přivedlo k estetické medicíně?
Začínal jsem klasicky, na dermatologii v nemocnici. Absolvoval jsem první kurz estetiky spíš ze zvědavosti, bez konkrétní vize, že si otevřu kliniku – spíš si to našlo mě. Jeden kurz vedl k dalšímu a postupně se nabízely i příležitosti pracovat na klinikách. Zajímavé bylo období covidu – naše dermatologické oddělení tehdy přeměnili na covidové, takže jsme přes den řešili těžce nemocné pacienty a ve volném čase jsem chodil na estetickou kliniku. Byly to dva naprosto odlišné světy. Po tzv. kmenové zkoušce jsem s kolegou hned podal výpověď ve státní nemocnici a začal se věnovat soukromé praxi a dokončení atestace.

Na klinice tvoříte tandem s Davidem Biskem. Jak vaše spolupráce vznikla?
Poznali jsme se přes jeho vlastní zkušenost pacienta – přišel ke mně jako klient na jinou kliniku, kde jsem tehdy pracoval. Postupně jsme začali spolupracovat a zjistili jsme, že nám vzájemná dynamika funguje, jak mezi námi, tak vůči pacientům. Když jsem loni v květnu dokončil atestaci, rozhodli jsme se, že založíme něco vlastního – a vznikla 21 Clinic. David se stará o infuzní terapie, já o dermatologii, a pacienti běžně chodí za námi oběma – vytvořili jsme si systém, který funguje i lidsky.

Na Instagramu sklízíte s Davidem úspěch za stylizovaná videa, kde vy vystupujete jako přísnější doktor, on přátelštější zdravotní bratr. Jak tahle strategie funguje?
Nebyl to úplně promyšlený plán, prostě jsme se v tom takhle našli. Kamarád, který natáčí videa pro influencery, nám pomohl najít formát, a ukázalo se, že takhle oslovujeme i lidi, kteří by o estetice jinak vůbec neuvažovali. Záměrně neděláme klasický marketing s influencerkami a billboardy – ten mě sám nebaví sledovat. Když k nám pak pacient přijde poprvé, často říká, že nás vlastně už zná z videí. Přijde jim to osobnější, než kdybychom byli jen tvář na reklamě.
Estetická medicína přestává být tabu i pro muže.
Všímáte si, zda k estetické medicíně dnes míří čím dál víc mužů?
Určitě. Když jsem před šesti lety začínal, tvořily ženy zhruba devadesát procent klientely. Dnes je poměr spíš sedmdesát ku třiceti. Estetická medicína přestává být tabu i pro muže. Myslím, že mužům je často příjemnější jít za lékařem-mužem – lépe si rozumí, co ten druhý řeší, a věří mu jinak. Sám jsem si botulotoxin poprvé píchl v třiceti, ještě k tomu sám sobě. Mám poměrně živou mimiku, vrásky se zjemnily, ale přitom zůstal zachovaný i pohyb v obličeji. Byl jsem velmi spokojený, možná i to některé muže přesvědčilo, že to jde udělat přirozeně.
Je stigma kolem estetických zákroků pořád téma?
Ano, u části klientely je to pořád téma – přijde třeba paní, která si nepřeje, aby to kdokoli věděl. V zahraničí, zejména třeba v Jižní Koreji je to jinak: viditelné stopy po zákroku se tam společensky vnímají jako znak, že si člověk může dovolit o sebe pečovat. U nás se lidé na ulici spíš dívají, co se komu stalo. Časté je i to, že si pacientka nejdřív nechce vzít s sebou partnera, aby to před ním nemusela obhajovat. Když už přijde jako doprovod, spíš ho zajímá longevity a infuzní terapie – a když po půl roce vidí, jak přirozeně partnerka vypadá, sám nakonec začne chodit taky.
Radši postupuju pomalu, krok za krokem, aby to pro tělo nebyl šok a výsledek zůstal nenápadný a přirozený.
Jaké jsou hlavní trendy ve vaší praxi?
Doba přeplněných, „nafouknutých“ obličejů a takzvaných liquid facelifts je pryč – ukázalo se, že z dlouhodobého hlediska takové výsledky nevypadají dobře. Teď je trend spíš biostimulační a regenerativní – pracujeme s molekulami a látkami, které tělo přirozeně podpoří, místo aby ho jen „vyplnily“. Nikdy jsem neměl rád, když se do pacienta v jednom sezení narve deset stříkaček. Radši postupuju pomalu, krok za krokem, aby to pro tělo nebyl šok a výsledek zůstal nenápadný a přirozený.
Co byste poradil mladým lékařům, kteří se chtějí věnovat estetice?
Kromě techniky by měli zvládat i komunikaci s pacientem – něco jako „psychoestetiku“. Devadesát procent úspěchu není jen o zručnosti, ale o tom, jestli se s pacientem shodnete na tom, co je reálně dosažitelné. Nerealistická očekávání jsou nejčastější důvod, proč zákrok pacienta nakonec zklame. Ostatně, dermatolog je tak trochu i psycholog.
Ozonová terapie
Mgr. David Bisek, zakladatel VitaminBoost a manažer 21 Clinic, má na klinice na starosti oblast infuzních terapií. Vedle klasických vitaminových infuzí nabízí 21 Clinic také ozonovou terapii, o kterou je podle Biska stále větší zájem, mimo jiné i mezi sportovci. „Máme klienty, kteří říkají, že se po terapii cítí lépe a vnímají lepší regeneraci,“ popisuje dosavadní zkušenosti. Klinika se dlouhodobě věnuje také tématům spojeným s longevity a preventivní medicínou a nabízí i laboratorní vyšetření. Infuze se sestavují individuálně a obsahují vybrané vitaminy, minerály a další látky podle indikace a potřeb klienta. Využívají se zejména k podpoře regenerace, doplnění mikronutrientů a celkové péči o vitalitu.



